Udržitelnost je pojem, pod který se schová kde co. Aby v tom byl větší pořádek, je zde evropské nařízení se zkratkou SFDR (Sustainable Finance Disclosure Regulation). Určuje různým finančním institucím, co mohou a nesmí komunikovat jako udržitelnou investici. Chrání tím především nás spotřebitele před greenwashingem, tedy lakováním nazeleno. Čímž je myšlena situace, kdy firma sice tvrdí, že je ohleduplná k životnímu prostředí, ale ve skutečnosti v oblasti udržitelnosti nedělá nic významného.

Mimochodem právě tato směrnice SDFR nově nutí všechny banky zakomponovat do investičního dotazníku otázky týkající se udržitelných preferencí. Každý, kdo chce využívat investičního poradenství, musí do konce března 2023 popsat svůj postoj k udržitelným investicím, přesněji jaký podíl udržitelných investic by si představoval ve svém portfoliu.

Co specifikuje udržitelnost

Aby byla investice označená za udržitelnou, musí směřovat do firem, které přispívají k environmentálním nebo sociálním cílům („Environment“ nebo „Social“) a zároveň vždy dodržují postupy řádné správy („Governance“). Proto klasifikaci udržitelných investic někdy najdete i pod zkratkou – ESG.

Pomůcka k určení, co je a není udržitelná investice

Máme tady ještě jedno evropské nařízení s názvem Taxonomie, které zpřesňuje, jak se musí změnit hospodářství EU, aby naplnilo Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal), včetně dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Jde o společnou terminologii a jasnou definici toho, co je udržitelné z pohledu životního prostředí. Taxonomie také pomáhá investorům rozklíčovat, do čeho investovat. Jasné stanovení pravidel pomáhá i samotným firmám, aby byly šetrnější ke klimatu. Sjednocuje pojmenovávání produktů na trhu a usnadňuje investování do aktivit, které jsou opravdu udržitelné.

Ekologické a klimatické cíle

• Zmírňování probíhajících změn klimatu (např. zalesňování, obnova mokřadů, výroba technologií pro obnovitelné zdroje energie apod.)
• Adaptace na změny klimatu (např. výroba elektřiny pomocí solární fotovoltaické technologie nebo větrné energie, kompostování bioodpadu)
• Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů
• Přechod na oběhové hospodářství (cirkulární ekonomika)
• Prevence a kontrola znečištění
• Ochrana a obnova biodiverzity a ekosystémů

Jiný pohled na věc přináší PAI´s (Principle Adverse Impacts)

Firmy mohou sledovat, a především zveřejňovat, negativní dopady své produkce. Detailně se rozlišuje, v jakých oblastech tyto dopady posuzují. Z tohoto pohledu se sleduje celkem 18 kritérií, mezi které patří například skleníkové plyny, biodiverzita, emise pouštěné do vodních toků, poměr nebezpečného odpadu, ale také třeba rozdíl v odměňování žen a mužů.

 

Zpět na newsletter Následující článek