Staráme se o klienty
Příběh z pobočky
Jednoho dne na podzim jsme okolo 11 hodiny zjistili, že na naši pobočku přišel zlatý kokršpaněl, stočil se do klubíčka v rohu pobočky a spokojeně podřimoval . Zjevně nepožadoval žádný bankovní produkt. Nejprve jsme mysleli, že pes je některého našeho klienta. Klienti na pobočce se však k vlastnictví psa nehlásili. Po tomto jednoduchém řešení, jsme přemýšleli, zda nám ho zde někdo omylem nezanechal. Nikdo z našich klientů však kokra neznal. Mezitím se někteří klienti o kokra starali. Někdo nakoupil psí potraviny, pak se u něj objevila miska z vodou a další psa občas venčili. Nabyli jsme přesvědčení, že bychom asi náhradního pána sehnali. Přesto jsme zavolali do psího útulku, aby si kokra odvedli. Po nějaké době se ozval telefon a jistý pán nám sdělil, že postrádá zlatého kokra, že mu utekl v Břevnově. Náš telefon dostal v útulku a ptal se zda je to jeho pes. Sdělil nám. že slyší na jméno to a to. Zkusili jsme zavolat na psa jménem a skutečně na toto jméno slyšel. Sdělili jsme to majiteli a ten se k nám rozjel. Když se majitel psa objevil ve dveřích pobočky bylo jasné, že osud zlatého kokra se vrátil do starých kolejí. Majitel nám pak vyprávěl, že jak psa hledal, zjistil, že jeho pes patrně nastoupil v Břevnově do tramvaje, neboť se dozvěděl, že ho údajně na Klárově řidič vyháněl z tramvaje. Pak patrně přestoupil na tramvaj číslo 17 a dojel v poklidu k naší pobočce. Nikdo patrně již nezjistí, proč právě na naši pobočku přijel zlatý kokršpaněl tramvají z Břevnova a ještě s přestupem. On sám to nechtěl prozradit a tak se domníváme, že věrný pes chtěl pomoci svému pánovi vybrat tu správnou banku.