Smlouva s Českou poštou

Nejčastější zavádějící tvrzení

ČSOB prostřednictvím právní kanceláře advokáta Jansty ovlivnila představitele státu, aby získala smlouvu s Českou poštou.

 

Popis kauzy z pohledu médií

ČSOB potřebovala zařídit prodloužení kontraktu se státním podnikem Česká pošta a JUDr. Jansta, který se ve špičkách vládní strany pohybuje jako ryba ve vodě, pomohl v ČSSD vše zařídit, aby to snadno prošlo. Nabízí se pak úvaha, zda část z těch sto miliónů korun nemohla být použita spíše jako úplatek pro některé členy vlády nebo dárek do stranické pokladny. Smlouva mezi ČSOB a poštou má sice sedm set stran. Je to ale práce za sto miliónů korun?

 

Citát ČSOB k tomuto problému

„Dříve tvořil naše platby poště především paušální poplatek, a k tomu malá složka za výkon. S příchodem nového generálního ředitele to chtělo vedení České pošty otočit. Souhlasili jsme, ale potřebovali jsme silný a motivovaný tým, aby se podařilo ve zbývajícím čase zvládnout i navazující obchodní strategii“, říká Pavel Kavánek, generální ředitel ČSOB.

Stručná faktografie

V době pádu IPB byla Poštovní spořitelna organizačně jednou z jejích divizí, bez vlastní právní subjektivity, obdobně jako je tomu nyní v rámci ČSOB. Vztah mezi IPB a Českou poštou upravovala smlouva uzavřená na deset let (1997 – 2007), která stanovovala oběma smluvní stranám možnost dohodnout se do konce roku 2005 o pokračování kontraktu za horizont roku 2007.

ČSOB už v roce 2002 zahájila jednání s Českou poštou o dodatku k platné smlouvě, který měl vedle prodloužení spolupráce o dalších 10 let (do roku 2017) definovat i některé dílčí změny v projektu. Tato jednání probíhala nepravidelně až do poloviny roku 2004, kdy došlo ke změně na postu generální ředitele České pošty, který přišel s koncepčně zásadně novým požadavkem na celý projekt Poštovní spořitelna.

Česká pošta chtěla do své sítě získat větší objem bankovních obchodů a odměnu za ně stanovit nikoliv paušálně jako do té doby, ale progresivně v závislosti na splnění sjednaných objemových a kvalitativních parametrů. Na tuto novou situaci byla ČSOB nucena reagovat zásadní změnou v přístupu k vyjednávání: na nové podobě projektu se bylo nutno shodnout nejpozději do konce roku 2005, tedy přibližně během 14 měsíců. Vznikla tak současně příležitost k přepracování celé strategie Poštovní spořitelny, které se otvírala možnost k rychlé obchodní expanzi.

ČSOB proto vytvořila tým složený z interních pracovníků a externích poradců (investiční banka, právní firma), jehož cílem bylo od základů nově definovat celý projekt Poštovní spořitelna, včetně vytvoření nové strategie Poštovní spořitelny a kompletně nové smluvní dokumentace. Rozsah projektu dokumentuje fakt, že se týkal více než 2 milionů klientů, 700 zaměstnanců ČSOB a více než 3400 obslužných pracovišť, přičemž očekávané výnosy pro obě smluvní strany dosahují řádu desítek miliard korun.

Strategie Poštovní spořitelny je motivována ambicí skokově zvětšit tržní podíl a převzít během 10 let vedoucí tržní pozici v retailovém bankovnictví pro masovou klientelu. Novou smluvní dokumentaci se nakonec podařilo dokončit v požadovaném termínu do konce roku 2005, přičemž klíčovou roli sehráli právě externí poradci.

Fakt, že se v krátké době podařilo nastavit a smluvně zabezpečit zcela nový typ spolupráce mezi ČSOB a Českou poštou dokumentuje přehled hlavních rozdílů mezi smlouvou platnou od roku 1997 a novou smluvní dokumentací uzavřenou na konce roku 2005:

O tom, že odvedená práce všech zúčastněných na definici nového modelu spolupráce a jeho smluvním zabezpečení byla vysoce kvalitní, svědčí i komplikovaný schvalovací proces, kterým nový kontrakt na obou stranách úspěšně prošel.

Na straně ČSOB se k procesu vzniku nové obchodní aliance s poštou smluvní dokumentaci a k projektu Poštovní spořitelna samotnému vyjádřil útvar interního auditu, externí auditor a schválilo ji představenstvo banky, Výbor auditu a Dozorčí rada.

Na straně státu byl kontrakt projednán Vládou ČR, dozorčí radou České pošty a vyjadřuje se k němu i Úřad pro hospodářskou soutěž.

Mediální reflexe vyjednávání s Českou poštou

V rámci předvolební kampaně se na jaře 2006 v některých médiích objevily části údajné smluvní dokumentace mezi ČSOB a jejími externími poradci, investiční bankou CAIB a advokátní kancelář Jansta, Kostka a partneři. Tyto materiály měly zpochybnit a zpolitizovat jejich podíl na projektu Poštovní spořitelna prostřednictvím následujících tvrzení a kroků:

1. smluvní odměna pro externí poradce (100 mil Kč pro advokátní kancelář a 200 mil Kč pro investičního poradce) byla prý neodůvodněně vysoká

   
   

2. partner advokátní kanceláře JUDr. Jansta je vzhledem ke svým předchozím aktivitám a kontaktům na politické činitele údajně kontroverzní či nedůvěryhodnou osobou

   
   

3. odměna pro externí poradce prý dokonce mohla být skrytým úplatkem banky pro vládní politiky či strany

   
   

4. kontrakt s externími poradci byl prý příliš krátký na to, aby udělali něco tak rozsáhlého („příliš mnoho peněz za příliš krátkou dobu“)

   
   

5. advokátní kancelář Jansta, Kostka a partneři prošetřuje v této věci Advokátní komora, což prý samo o sobě je závažným signálem k pochybám

   
   

6. zahájení vyšetřování ze strany Policie České republiky

   
   

7. dohlídka ze strany České národní banky

Dosavadní tisková stanoviska ČSOB k problému

ČSOB důrazně odmítá nařčení  (33 kB)

Rozhovor Jana Lamsera, člena představenstva ČSOB, pro MF Dnes:

Zkrácený výtah z přepisu nahrávky rozhovoru  (94 kB)

Články v médiích

Stanovisko ČSOB k tomuto problému

 ČSOB v této souvislosti zdůrazňuje následující fakta:

1. ČSOB byla v druhé polovině roku 2004 postavena do situace, kdy bylo během cca 14 měsíců nezbytné od základů nově definovat celý projekt Poštovní spořitelna, včetně vytvoření nové strategie Poštovní spořitelny a kompletně nové smluvní dokumentace s Českou poštou. Výsledný projekt vyjádřený obsáhlou obchodní smlouvou patří k největším kontraktům v bankovním světě. U kontraktů obdobného významu, kde hodnota protiplnění bankou dosahuje desítek miliard, pracuje obvykle ČSOB s externími poradci. Přestože výše odměny je čistě obchodním a neveřejným údajem, zveřejněná suma odpovídá důležitosti této smlouvy

   
   

2. Ve finančním vyjádření se jedná o projekt generující pro obě strany řády desítek miliard korun v následujících deseti letech (přináší České poště za její služby pro Poštovní spořitelnu během platnosti kontraktu až 17miliard korun). Tuto náročnou situace se díky intenzivní práci interních pracovníků a externích poradců podařilo plně zvládnout. Výsledkem je nová smluvní dokumentace, která prošla náročným schvalovací procesem řady grémií a institucí. (viz. výše).

   
   

3. Smluvní odměna pro externí poradce plně odpovídá jednak objemu výsledného kontraktu mezi ČSOB a Českou poštou ve výši desítek miliard korun, jednak i objemu a náročnosti vykonané práce v napjatém časovém harmonogramu (viz. výše).

   
   

4. CA IB je předním investiční bankou ve středoevropském regionu, mimo jiné nositelem ocenění investiční banka roku 2005. Advokátní kancelář Jansta, Kostka a partneři byla doporučena ze strany CA IB, a to v době dlouho před jmenování vlády Jiřího Paroubka, jehož vztahy s panem Janstou jsou předmětem mediálních spekulací.

   
   

5. Pro vytvoření motivačního tlaku byly kontrakty s poradci koncipovány jako krátkodobé „roll-over“ kontrakty (tj. prodlužované po krátkých časových úsecích); namísto hodinové sazby pro průběžnou úhrad za služby („retainer“) byla zvolena jen odměna za cílový úspěch. Vysoké nasazení poradců již od počátku jejich angažmá bylo zajištěno tzv. principem opakovaného prodlužování krátkého (cca 3 měsíčního) kontraktu („roll-over“); v kombinaci s odměnou za úspěch tak byli poradci, pokud chtěli dosáhnout na odměnu, motivováni pracovat intenzivně v každém z oněch krátkých období.

   
   

6. Nedobrá zkušenost českého občana s nevýkonností a byrokracií při jakémkoliv styku s úřady je pro firmy ještě zvyšována tím, že se státem jednají o záležitostech reprezentujících řádově vyšší finanční částky. Zkuste si vybavit třeba jenom počet dokumentů a potřebný čas pro získání stavebního povolení pro rodinný domek. Proti tomu pak například doklady a čas potřebný pro vyřízení hypotéky. Z toho lze usoudit, zda, kde a o kolik se zvedá výkonnost a klesá byrokracie.

   
   

7. Uzavírat jakýkoli obsáhlý, dlouhodobý vztah se státem je v ČR značně komplikovaná záležitost. Předně je zatěžována nejasností kompetencí toho kterého úřadu a toho kterého úředníka v něm. Často se měnící personální obsazení úřadů (v případě kontraktu s Českou poštou kupř.– změny v dozorčí radě pošty, v managementu pošty, na MIČR, ve vládě atd.) vede k tomu, že dlouhodobě se projednávající smlouvy je třeba donekonečna, opakovaně probírat s novými a novými úředníky. V tomto smyslu nemá – na rozdíl od firem – česká státní správa „korporátní paměť“.

   
   

8. Umrtvujícím zlozvykem v ČR je to, že projednávání budoucí smlouvy si vynucuje jakýkoliv úřad a v něm takřka kterýkoliv pracovník, který se domnívá, že má třeba i jen formální záminku se k předmětu smlouvy vyjádřit.

   
   

9. Nerozhodnost státní správy v ČR, pokud má nějaký dokument schvalovat, přináší obchodnímu partnerovi mnohdy značné obtíže zorientovat se v tom, jaké podklady k rozhodování vlastně úředníci chtějí, jak by podle nich měla být smlouva koncipována a na co všechno by měla pamatovat.

   
   

10. Podstatným právním rizikem v ČR je snaha státní správy vymýšlet, jak dohody dosažené se svými komerčními partnery interpretovat proti smluvní protistraně; státní správa se přitom vždy brání tvrzením, že o možnosti takové dezinterpretace musela přece druhá smluvní strana vědět. ČSOB obdobný přístup v minulosti zná z causy „Slovenská inkasní“, aktuálně pak z případu tzv. aktiv s právní vadou, o němž jedná s ČKA. Proto je ČSOB maximálně právně obezřetná a extrémně náročná na to, aby vyjednaná smluvní dokumentace dávala věcně smysl a byla odolná proti tomuto druhu „rizika protistrany“. Proto právní poradci musejí vyloučit tisíce zcela málo pravděpodobných scénářů, kterými by se za určitých předpokladů mohlo ubírat úřednické myšlení. Musejí analyzovat, nakolik jsou takové scénáře materiálně opodstatněné.

    
    

11. Čas poradců, právníků a manažerů firem samotných stojí nemalé peníze; platí je každý, kdo dělá obchody se státem. Podle médií (květen 2006) bylo spočítáno, že neproduktivní náklady firem, vynaložené v ČR kvůli obstrukcím, průtahům, byrokracii či nerozhodnosti státní správy, dosahují 68 miliard Kč ročně.

    
    

12. Výše řečené se plně vztahuje také na vyjednávání smlouvy s Českou poštou. Smlouva má tu povahu, kterou výše obecně ilustrujeme. Ano, i vyjednávání této smlouvy potvrzuje, že uzavírat kontrakty se státem je procesně i právně velice náročná záležitost, která je tomu odpovídajícím způsobem nákladná. Částky placené poradcům v případě smlouvy s poštou je třeba posuzovat právě v tomto kontextu: náklady na poradce jsou součástí gigantické částky 68 miliard ročně uvedené v předchozím paragrafu.

    
    

13. Šetření, při němž Advokátní komora ČR zkoumala předmět a objem činnosti advokátní kanceláře Jansta pro ČSOB, neukázalo žádné pochybení ze strany advokátní kanceláře.

    
    

14. Vyšetřování Policie České republiky, o němž víme jen tolik, že je vedeno z podnětu neexistující fyzické osoby, bude banka poskytovat součinnost.

    
    

15. České národní bance (jako regulátorovi bankovního systému ČR) zpřístupnila ČSOB zápisy z jednání statutárních orgánů společnosti a stanoviska vnitřních a externích auditorů, kteří průběžně projednávali koncept nové smlouvy ČSOB s Českou poštou; ČSOB s regulátorem spolupracuje, aby uspokojila jeho dotaz vznesený na dodržování pravidel obezřetnosti v podnikání v tomto konkrétním případě.

    
    

16. Soudě z mediálních citací, smluvní dokumentace mezi ČSOB a jejími investičními a právními poradci, jež je anonymně předkládaná českým médiím, nemůže být kompletním a tedy ani autentickým dokumentem. Přinejlepším může jít o nějaké torzo dokumentu. Jakékoliv závěry činěné na tomto základě jsou pak nutně nesprávné.

    
    

17. Z uvedeného vyplývá, že mediální prezentace problému „poradci pro smlouvu s poštou“ je manipulativní a účelová. Například šéf protikorupčního útvaru Policie ČR plukovník Kubice ve své zprávě pro poslance dokládá, že takovéto věci někdo skutečně organizovaně vymýšlel se záměrem poškodit reputaci ČSOB a ovlivnit postoj státní správy a politické reprezentace.

    
    

18. Smlouva mezi ČSOB a jejími investičními a právními poradci, stejně jako smluvní vztah ČSOB s Českou poštou odpovídá právnímu rámci EU, ČR včetně veškerých požadavků soutěžního práva. Neexistuje proto sebemenší důvod domnívat se, že by ve sledovaném případě bylo cokoliv v nepořádku.