V jednom týdnu rozhodly soudy už podruhé, že poplatky za vedení a zrušení bankovního účtu neodporují českému právnímu řádu a ČSOB je účtovala oprávněně. Argumenty, používané Sdružením obrany spotřebitele k obviňování ČSOB z protiprávního jednání, byly soudem odmítnuty jako neoprávněné. Obvodní soudy v Praze, které projednávaly dva případy iniciované SOS proti ČSOB vynesly rozsudek 9. května, resp. 15. května 2007. Oba rozsudky odmítly žaloby na údajně protiprávní jednání banky jako neopodstatněné. Soudy žaloby zamítly.

Nejčastější zavádějící tvrzení v médiích

Sdružení SOS iniciovalo počátkem roku 2006 na ČSOB hromadnou žalobu klientů kvůli bankovním poplatkům. K žalobě se připojila tisícovka lidí. Soud jim prý dal v únoru 2006 za pravdu, když rozhodl, že žalované poplatky banka vybírala neoprávněně. ČSOB rozsudek napadla a spor půjde před soud znovu.

Citát ČSOB k problému

ČSOB nikdy neúčtovala poplatek, který by byl v rozporu s Obchodníkem zákoníkem. Žalobu dvou klientů na poplatky za vedení a zrušení účtu, soud dosud neprojednával (aktualizováno 20. června 2006). Oba klienti se žalobou domáhají vrácení částky za uvedené poplatky, a proto soud vydal platební rozkaz, kterým ČSOB měla vrátit asi 6.500 korun. Banka podala proti platebnímu rozkazu odpor, čímž se žaloba dostane k meritornímu projednání soudem. Samotné vydání platebního rozkazu nelze v podmínkách českého práva interpretovat jako úspěch žalující strany“, říká Ján Lučan, ředitel právních služeb ČSOB.

"Nikoliv mnoho set avizovaných nespokojených klientů, ale dva. Nikoli bezpočet údajně neoprávněných položek sazebníku, ale jen dvě takové, které navíc jsou či byly účtovány všemi bankami na českém trhu," uvedl v lednu 2006 Milan Tománek, ředitel komunikace ČSOB.

Dosavadní tisková stanoviska

Dosavadní tiskové zprávy k problému poplatků a kvalitě a rozsahu služeb

ČSOB přichází s novým jednoduchým a snadno srovnatelným sazebníkem pro drobné klienty (84 kB)

OTEVŘENÝ DOPIS, František Lobovský, předseda republikového výboru Sdružení obrany spotřebitelů (59 kB)

Vydání platebního rozkazu na zaplacení žalované částky pro ČSOB je standardní postup soudu a rozhodně nepředjímá výsledek sporu (35 kB)

Klient má mít vždycky navrch (45 kB)

Na četné dotazy mnohých médií jsme připravili informaci o tom, jaké inovace klientům přinesly ČSOB a Poštovní spořitelna. (70 kB)

Kalkulačku optimalizace bankovních poplatků využilo již téměř 7 tisíc klientů ČSOB (39 kB)

Stručná faktografie k problému

Sdružení obrany spotřebitelů („SOS“) zveřejnilo 7. listopadu 2005 informaci o tom, že připravuje první "hromadnou žalobu" v historii České republiky. Tvrdilo, že poplatky za vedení účtu a za zrušení účtu nejsou v souladu s českým právem. Tyto poplatky, srozumitelně specifikované v sazebnících za služby, vybíraly v ČR do té doby všechny banky bez rozdílu.
SOS vyzvalo jenom klienty ČSOB, aby se přihlásili u SOS a s pomocí advokátní kanceláře Holec, Zuska a partneři žalovali banku o vrácení uvedených poplatků. SOS omezilo výzvu připojit se k žalobě na klienty, kteří nepoužívají v ČSOB tzv. balíčkové účty.
Klienti ČSOB měli na adresu SOS zasílat některé své osobní a bankovní údaje, které SOS pak mělo předat právní kanceláři pro formulaci žalob(y). SOS však nepřebíralo za klienty povinnosti hradit poplatky, které se soudním projednáním souvisejí, ani honorář právníků.
SOS si podle svého tvrzení vybrala pro pokus žalovat české banky o navrácení vybraných poplatků nejprve ČSOB proto, že na ni údajně obdrželo „nejvíce stížností“. Později SOS uvedlo, že k žalobě na ČSOB se chce připojit „až tisícovka“ klientů. SOS nikdy neuvedlo přesně počet stížností, které na služby ČSOB údajně dostalo, ani přesný počet klientů, kteří měli zájem o podání žaloby.
SOS oznámilo, že z klientů, kteří projevili o žalobu zájem, vybralo dva „pilotní“ případy. Jeden klient ČSOB – fyzická osoba se domáhá vrácení poplatku za vedení a zrušení účtu (2345 Kč bez úroku z prodlení); druhý klient - fyzická osoba – podnikatel se domáhá vrácení poplatků za vedení účtu (4168 Kč bez úroků z prodlení).
Český právní řád nezná institut hromadné žaloby ani precedenční soudní verdikty; každý občan musí žalovat protistranu individuálně.
SOS avizovala, že bude postupně žalovat i další banky. V květnu 2006 zprostředkovala podání obdobných žalob klienty České spořitelny.
Obvodní soud pro Prahu 1 reagoval na žaloby proti ČSOB vydáním platebního rozkazu na zaplacení žalované částky. ČSOB podala odpor, čímž se žaloba dostane k meritornímu soudnímu projednávání.

Komentáře ČSOB k problému

Vydáním platebního rozkazu soudní spor není rozhodnut; k meritorní žalobě se dostává až následně. Platební rozkaz soudy běžně používají jako nástroj, který urychluje řízení v případech, kdy žalovaná strana nemá k nároku výhrady. Pokud ale žalovaný podá proti platebnímu rozkazu tzv. odpor, platební rozkaz automaticky pozbývá účinnosti a soud zahájí standardní projednání sporu. ČSOB podala odpor v obou případech.
ČSOB neúčtuje žádné poplatky v rozporu se zákony; za žádné služby nejsou poplatky otevřeně ani skrytě účtovány dvakrát. Poplatek za zrušení účtu přestal být účtován v listopadu 2005.
ČSOB se snaží o maximální transparentnost poplatků; klient ze sazebníku ČSOB ví, za které služby a kolik zaplatí. Změny Sazebníku jsou oznamovány s předstihem zpravidla alespoň jednoho měsíce. V odpověď na preference klientů byl sazebník pro fyzické osoby a sazebník pro malé a střední podniky od 1. ledna 2006 podstatně zpřehledněn a zkrácen. Seřazením jednotlivých produktů do tabulek je klientům umožněno snadné vzájemné porovnání účtů a balíčkových účtů.
ČSOB v reakci na výzvu SOS k podání žaloby zveřejnila otevřený dopis s deseti otázkami pro Sdružení, v nichž upozornila na úskalí této akce. Zmínila především neexistenci možnosti podání hromadné žaloby v České republice a také náklady, které budou muset žalující strany v případě konání soudního procesu nést. SOS tento krok ČSOB nejprve označilo za zastrašování klientů. Vzápětí pak samo zveřejnilo informace o možných přínosech, ale i rizicích vedení soudního sporu s bankou; poprvé oficiálně přiznalo, že žalujících se bude muset podílet na nákladech sporu a uvedlo částku shodnou s předchozím upozorněním ČSOB.

Často kladené otázky k problému poplatků

Jaké je stanovisko banky k žalobě, k níž klienty ČSOB vyzvalo Sdružení obrany spotřebitelů ČR ?

Nejde o spor ČSOB s jejími klienty. Ve sporu nejde o kvalitu, rychlost ani vztah s klientem. Je to spor o právní názor jednoho ze sdružení spotřebitelů na obecnou praxi všech finančních institucí napříč českým trhem. ČSOB v tom ani zdaleka není na trhu.

Jak bude ČSOB u soudu argumentovat, aby uspěla ?

Spor vyvolávaný SOS má záměrně zastínit to, co klientům přinášíme, poradenství pro jejich soukromé finance a rodinné rozpočty. Je to pro nás mrzuté, vadí nám komunikovat cestou žalob. Nenecháme se však tím odvést od přímého dialogu s klienty. Budeme ale chtít, aby se soud vyslovil k právu firmy a podnikatele účtovat cenu za službu podle uzavřeného smluvního vztahu. Takové právo dodává našemu právnímu názoru pevnost.

Víte kolik bude soudní pře banku stát ?

Ve srovnání s investicemi, které trvale vkládáme do rozvoje našich služeb a do přímého dialogu s klienty, nebude částka tolik podstatná. Soudní spor není to, co preferujeme. Uvítali bychom diskusi podloženou systémem ověřitelných stížností SOS, který by dal zástupcům spotřebitelů, bank i médií přesnější obrázek trhu, poptávky a spokojenosti klientů. To je cesta k vyšší spokojenosti klientů, tou cestou rozvíjíme náš vztah s klienty a k té jsme nadále připraveni.

Právník klientů ČSOB bude u soudu požadovat vrácení poplatků za vedení účtu a zrušení účtu za léta 2003 až 2005.

ČSOB i ostatní banky poskytují služby a za ty účtují cenu. Její výše se může i někomu nelíbit, a o tom pojďme kdykoliv diskutovat. Nevidím však důvod, proč by jen proto, že se cena nelíbí, měl soud nařídit vrácení ceny. Zkusme si to představit u poplatku za užití parkoviště, u paušálu za telefonní linku anebo u poplatku za elektroměr.

Od kolika klientů banka vybrala uvedené poplatky ?

Rozumím-li tomu správně, SOS by chtěla vztáhnout kompenzaci na nebalíčkové běžné účty – těch vedeme řádově 2,5 tisíce.

Klient banky při podpisu smlouvy například o vedení účtu souhlasí s Obchodními podmínkami banky, která je může libovolně měnit, jeho závazky vyplývající ze smlouvy zůstávají. Smluvní vztah klient-banka je tedy disproporční. Má ČSOB vůli například v tomto případě ustoupit a svou politiku v této oblasti změnit?

Část Vaší otázky je i odpovědí. Nastavení smluvních podmínek v bankovnictví je naprosto standardní a odpovídá praxi i jiných odvětví u nás i v zahraničí, zkrátka vždy, kdy má podnikatelský subjekt velké množství klientů. Pokud někdo tvrdí, že v bankovnictví je postavení klient banka disproporční, potom by to muselo platit např. i pro telekomunikace, energetiku, dopravu a to v soukromém i státním sektoru. Dost dobře si nedovedu představit, jak vyzýváme desítky tisíc klientů, aby přišly na pobočku podepsat nový kontrakt, protože se změnily podmínky jejich smlouvy. Taková akce by vyvolala nárůst nákladů, které by nakonec stejně musel uhradit klient. Proto je standardně používán model s obchodními podmínkami. Jednou jsme v historii takovou akci dělali při migraci klientských účtů. Bohužel se to poměrně významně projevilo na kvalitě služeb v dané době. Myslím si, že v budoucnu bude možné s rozvojem IT za velmi nízkých nákladů umožnit i pružnější způsob akceptace změn v obchodních podmínkách klienty.